Den Sv. Patrika - patrona Irska

Kdo byl Sv. Patrik?

Podle legendy se sv. Patrik narodil kolem roku 385 v západní Anglii. Jeho otec působil jako úředník, městský radní a zároveň jáhen. Patrika v mládí zajímal světský život mnohem víc než duchovní, ale když mu bylo 16 let, přepadli irští piráti statek jeho otce na pobřeží, odvlekli mnoho zajatců včetně Patrika a prodali je jako otroky v Irsku. V zajetí se v Patrikovi probudila hluboká víra a intenzivně se modlil. Naučil se tu dokonale irsky a poznal irské obyčeje a způsob života. Po šesti letech se mu podařilo uprchnout domů. Ale dlouho se zde nezdržel, protože měl sen, v němž ho hlasy Irů vyzývaly, aby se vrátil do Irska jako misionář. Nejdříve žil několik let jako mnich na Lérinských strovech u Azurového pobřeží a potom se v Galii připravoval u sv. Germána, biskupa v Auxerre, na přijetí kněžství. Byl vysvěcen na kněze a brzy i na biskupa. Odebral se na pouť do Říma, kde dostal od papeže sv. Celestina pověření k hlásání evangelia v Irsku.

Roku 432 začal sv. Patrik procházet Irsko křížem krážem a všude s apoštolskou horlivostí hlásal slovo Boží. Nejdříve obrátil hospodáře, u kterého sloužil jako otrok, a potom samotného krále Laognaira. Roku 444 si Patrik zřídil v Armagh své biskupské sídlo. Budoval biskupská sídla i na jiných místech a zval do Irska kněze a biskupy z jiných zemí. Patrik údajně pokřtil na 120 tisíc lidí, založil kolem 300 kostelůa za poměrně krátkou dobu asi 30 let jeho působení se stalo prakticky celé Irsko křesťanským.

Většina informací o něm pochází z jeho vlastních dvou děl, Confessio (duchovní životopis) a Epistola (veřejné odsouzení špatného zacházení s irskými křesťany ze strany Britů). Sv. Patrik sám sebe popisoval jako „nejpokornějšího člověka, neustále oslavující svého Stvořitele za to, že jej vybral jako nástroj k tomu, aby davy, dříve uctívající modly a nečisté věci, se staly božským národem.“

Sv. Patrik je slavný hlavně kvůli legendě, podle které vyhnal z Irska všechny hady. Je sice pravdou, že v současnosti v Irsku žádní hadi nežijí, ale pravděpodobně zde ani nikdy nežili – irský ostrov byl totiž oddělen od zbytku kontinentu na konci doby ledové. Avšak jako v mnoha pohanských náboženstvích zde hadí symbolika existovala. Víra ve vyhnání hadů z Irska může být tedy spíše symbolickým projevem vyhnání pohanství ze země.

Smrt sv. Patrika není jasná. Podle jednoho zdroje měl Patrik zemřít 17. března r. 460 n.l. při Saulu, v irském Downpatricku. Jeho čelistní kost byla uchována ve stříbrné svatyni a často se využívala jeho zázračná léčivá moc při neplodnosti, epilepsii anebo jako ochrana proti učarování. Podle jiného zdroje skončily dny sv. Patrika v Glastonbury v Anglii, kde měl být také pochován. Dodnes existuje v opatství v Glastonbury kaple sv. Patrika.

Den sv. Patrika dnes

Den sv. Patrika se spojuje se vším irským: se zelenou a zlatou barvou, s jetelovým trojlístkem (na kterém prý sv. Patrik pohanům vysvětloval Svatou Trojici). Pro ty věřící, kteří jej oslavují, je tento den možností duchovní obnovy a modliteb za misionáře. Irsko je silně katolickou zemí, přesto tyto zbožné projevy nejsou vůbec v rozporu s pozdější oslavou třeba v typicky irské hospodě se sklenicí irské whiskey nebo půllitrem piva v ruce. Největším svátkem je den sv. Patrika samozřejmě v Irsku, kde kromě hospod a restaurací zavřou všechny obchody a firmy. Slaví se však i v Británii a v Americe - zelenou barvou v oblečení, hudbou a tancem, irskými národnými jídly a samozřejmě pitím alkoholu. V Chicagu se na počest sv. Patrika dokonce nabarví řeka na zeleno.

Zkuste dram Jameson, Green Spot, Bushmills, Redbreast nebo Connemara, protože TODAY, WE´ RE ALL IRISH.